Chůze, a jiné radovánky

Chůze

Nepochybným faktem je, že miluji vše na dvou kolech. Nicméně jsem si vědom, že sport má být pro radost i zdraví. Celý život přitom bojuji s kily navíc, ale mám rád sport jako takový, i když při něm není dosahováno nutně super vrcholových výsledků. S ohledem na to, že se dnes a denně zabývám kardiovaskulárními nemocemi, byl jsem si vědom , že doporučovat nemocným sport není vždy jednoduché a dávat pacientům „královské rady“ se nemá. Nejenže přitom člověk vypadá hloupě, ale ztrácí důvěru pacienta. Když jsme se s kolegou Janem Hugem z nakladatelství Maxdorf zamýšleli na tím, co bychom mohli nemocným přinést prakticky, dospěli jsme nakonec k obyčejné chůzi a číslovce 6000. Vznikl tak portál www.6000kroku.cz . Proč 6000 se podrobně dočtete tam, ale ve zkratce: doporučených 10 000 je pro mnohé nedostižná meta, pro 6 000 už najdete docela rozumná data o tom, že i tento počet kroků v prevenci funguje. A přitom se stále pohybujeme v pásmu, kterého lze při běžném i docela sedavém životě dosáhnout. Portál jsme opakovaně propagovali mezi kardiology, internisty i praktickými lékaři ale i mezi pacienty a jeho vysoká návštěvnost svědčí o tom, že si své publikum je stále schopen najít.

Kromě „otců zakladatelů“ do něj přispěla řada laiků i odborníků a je stále otevřen k dalším příspěvkům a spolupráci. Mnozí kolegové jej používají jako praktický a jednoduchý odkaz pro nemocné, kde se dočtou, proč stojí za to chodit, čemu lze chůzí předcházet a co všechno chůze doslova léčí.

Hory

Krom chůze mám rád i kopce a hory vůbec. I když z českých hor mi přirostla nejvíc k srdci Šumava, mám rád i kopce vysoké a byl jsem velmi vděčen kamarádům, když nás opakovaně vzali do hor a zasvětili do tajů ferratového lezení.

Voda

Mým oblíbeným sportem byla dlouhé roky kanoistika a mou lodí kajak. Pak mě ale zradilo rameno a tak už pár desítek let usedám nejvýše jako turista do kánoe. Českou řekou, kterou nade vše obdivuji, je Vltava na jejím horním toku. I když je dnes splouvání omezeno, je stále docela dobře možné dostat povolení a užít si tenhle výjimečný kus přírody, kde člověk opravdu nemusí být přeborníkem na divokou vodu, a přitom se na lodi úplně nenudí. Z evropských řek, které jsme sjeli s kamarády a ještě celkem malými dětmi na raftu, jsem velmi obdivoval Soču, méně už horní tok Sávy a velmi horké chvilky jsme zažili na slušně podceněné italské Noce.

Další dvoukolé radovánky

Z mých dvoukolých miláčků poslední doby lze kromě kola (odkaz) jmenovat hlavně kolečkové terénní lyže, koloběžku a motorku, na které jsem s kamarády absolvoval skvělá dobrodružství, třeba na Balkáně nebo v Pobaltí. Bohužel mám v posledních letech pocit, že na českých silnicích je motorka čím dál tím méně vítaným hostem.

Zima

Zimu nemám úplně nejraději, ale když už to musí být, vyrážíme na běžky, brusle a s největším nadšením na sněžnice. V zimách, kdy je sněhu sotva po kotníky nemají moc smysl, ale když náhodou napadne, je to prakticky jediný prostředek, jak se dostat do jinak zcela nepřístupných míst. Nejen, že máte zcela unikátní zážitek, ale člověk se přitom i slušně zapotí.